Tajná hvězda

Nespočet různých podob může tajná hvězda mít,  osobou, věcí, nebo jen pouhým nočním snem,  tím vším může hvězda být.

Každý z nás má tu svoji, 

kdesi tajně schovanou, 

i když o tom ani neví,  

každému se jednou zjeví. 

Někde tam je nahoře, 

sleduje vás potají,

je tou, která v noci září,

malou, nenápadnou tečkou,

i tak má ji vepsanou každý, ve své tváři.

I já mám svou tajnou hvězdu, 

ve vesmíru zapsanou, 

přemlouvám ji ať je se mnou, 

vždy, když problémy vyvstanou. 

Ať oblohu kryjí mraky,

padá déšť či sníh, 

život na zemi si vlastním tempem plyne,

jednoho dne každý s vlastní hvězdou splyne.

Tisíce mil a hodin letu, 

tisíce mil vzdálených našemu světu,

tak daleko od nás hvězdy jsou,

jednou za život každému z nás,

některou z nich zanesou.

Najdou-li dva stejnou hvězdu, 

tu, která je spojuje, 

nezáleží odkud,  zrak jejich ji sleduje, 

ta jedna hvězda na obloze, 

už navždy ty dva spojuje. 

Z připravované sbírky „Tajná Hvězda“

Hermína Muchová