Panická porucha

16. 09. 2015 11:40:01
Panická porucha je jistě pro některé pojem neznámý, pro ty, kterých se týká, představuje denní i noční můru, je omezením životů jejich blízkých a pro osoby nezúčastněné je jen další nepochopitelnou civilizační chorobou.

Panická porucha je jistě pro některé pojem neznámý, pro ty, kterých se týká, představuje denní i noční můru, je omezením životů jejich blízkých a pro osoby nezúčastněné je jen další nepochopitelnou civilizační chorobou, kterými v dnešní době trpí téměř většina populace. Jisté je jediné a jako u mnoha jiných věcí, i zde platí bezpochyby to, že kdo nezažil, nepochopí.

Slovo panika není neznámé, většinou si pod ním každý dokáže představit určitou vypjatou situaci, ve které dochází k ohrožení života a v ovzduší je cítit strach. A přesně o tom je i panická porucha. O strachu, hrůze, pocitů ohrožení a v některých případech i strachu o vlastní život. Pacient trpí záchvaty v různých intervalech a různé intenzity, tzv. panickými ataky. K záchvatům dochází na základě spouštěčů, tedy situací, které v pacientech nebo jejich podvědomí vyvolávají následné několikaminutové záchvaty.

Ať už pacient své spouštěče panických ataků zná či nikoliv, pro okolní normální lidi, jsou téměř vždy nepochopitelné. Těžko lze někomu logicky vysvětlit, proč člověk není schopen nastoupit do autobusu, sedět v kině, divadle nebo musí utéct z obchodu. Pokud to na člověka přijde, začne fungovat na automat a jediným pro něj možným východiskem bývá utéci z daného prostředí, kde ho panická ataka ochromila. Musí pryč, a to za jakoukoli cenu, v jakékoliv situaci. Nevnímá nic ani nikoho kolem sebe, jediná jeho myšlenka je utéci z místa, kde není vzduch a on se nemůže nadechnout.

Lidé bojující s touto nemocí delší čas, dospějí v průběhu léčby do stádia, kdy jsou již předem schopni rozpoznat, že k atace dojde a mohou se jí postavit. Nic není zadarmo a tomu, aby byl člověk schopen čelit této své hrůze, musí být na chvíli před atakou připraven. Ač se to zdá nepochopitelné, chvíle před atakou je mnohdy mnohem náročnější než ataka samotná. Důvodem je síla vydržet pomyšlení, že už to na vás zase jde a vědět, jaký strach a úzkost vás za pár vteřin pohltí. Je mnohem jednodušší v této chvíli rezignovat a raději ze situace utéct, než jí čelit tváří v tvář.

Nutno podotknout, že se navíc panická porucha velmi ráda váže i na jiná psychiatrická onemocnění, ať už jako hlavní diagnostikovaná nemoc, nebo pouze jako doprovodný příznak jiného psychiatrického onemocnění. Jednou z velmi dobrých kamarádek panické poruchy je obsedantně kompulzivní porucha a různé formy fobií.

Bohužel se ve většině případu jedná o léčbu na velmi dlouhou trať. U některých pacientů dojde zcela v průběhu let k odeznění příznaků, u jiných je provázen dočasnou remisí, ale jsou i případy, kdy pacient vede svůj denní boj o vše normální po celý život. Obzvlášť u poslední jmenované skupiny je třeba postavit se k problému nejen čelem, ale zmobilizovat veškeré své síly, odhodlání, odvahu i vůli a svádět boj s tím nejhorším nepřítelem – svojí vlastní hlavou, něčím nepojmenovatelným a bohužel okolím nepochopitelným.

Na druhou stranu, pokud člověk dospěje do stádia, že je schopný se s problémem sžít, vzít ho na milost a sdílet s ním dobrovolně každý den, je na dobré cestě. Neznamená to, že se přestane snažit se problému zbavit, léčit se, cvičit autogenní trénink nebo docházet na terapeutická sezení, ale již samotné smíření s tím, že má tento problém, je tím jediným správným krokem a pokrokem v léčbě. Pokud se navíc člověku podaří vzít si z vlastního problému i něco pozitivního, i z těch nejhorších strachů a úzkostí něco dobrého, může žít plnohodnotnější život než osoba bez takto omezujících obtíží. Vše závisí pouze na našem postoji, jaký k dané věci zaujmeme.

Autor: Hermína Muchová | středa 16.9.2015 11:40 | karma článku: 18.05 | přečteno: 984x


Další články blogera

Hermína Muchová

Na kus řeči s Miroslavem Donutilem se vrací zpět na prkna Branického divadla

Dnes je taková móda, že divadlo je buď moderní, postmoderní, staré nebo archaické. Ale málo platné, divadlo je buď dobré nebo špatné", říká Miroslav Donutil.

28.2.2018 v 10:39 | Karma článku: 6.17 | Přečteno: 218 | Diskuse

Hermína Muchová

Honza Homola z kapely Wohnout se stal v Mánesu oficiálně malířem

Honza Homola z kapely Wohnout 1. února 2018 první vernisáží výstavy obrazů v baru Mánes úspěšně odstartoval svou novou, malířskou cestu.

5.2.2018 v 7:30 | Karma článku: 10.81 | Přečteno: 1197 | Diskuse

Hermína Muchová

Kolečkova Kleopatra nastavuje zrcadlo

Objevil v sobě Michal Malátný opravdového úchyla a nalezla Jitka Čvančarová muže, který nenosí ponožky v žabkách?

30.1.2018 v 7:30 | Karma článku: 13.89 | Přečteno: 1219 | Diskuse

Hermína Muchová

Vernisáž autorské výstavy obrazů člena skupiny Wohnout Honzy Homoly

Honza Homola je kytarista a zpěvák skupiny Wohnout, ale zároveň i malíř, kterého čeká již tento čtvrtek v Mánesu jeho první autorská výstava.

29.1.2018 v 7:30 | Karma článku: 15.14 | Přečteno: 1903 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Marek Hurt

Vyznamenání za kecy?

Greenpeace už asi definitivně zrudlo. Jinak nechápu, proč navrhuje jednoho ze svých ekofašistů na státní vyznamenání.

20.10.2018 v 6:10 | Karma článku: 7.53 | Přečteno: 89 | Diskuse

Bohumír Šimek

Bůh mlčí

Co pozitivního přineslo a přináší věřícím v Ježíše Krista komunistické pronásledování církví a pronásledování věřících pod jedině správnou ideologií komunistického, vědeckého světového názoru?

19.10.2018 v 21:08 | Karma článku: 9.64 | Přečteno: 176 | Diskuse

Vilém Ravek

Jazykovědci mají jasno. Miloš Zeman nemluvil vulgárně ale staročesky.

Pevně doufám, že po zveřejnění tohoto článku mi pan prezident příští rok udělí nějaké státní vyznamenání. Tvrdím, že z jazykovědného hlediska nemluvil Miloš Zeman sprostě, i když si to on sám možná myslí.

19.10.2018 v 19:20 | Karma článku: 19.62 | Přečteno: 559 | Diskuse

Karel Trčálek

Budeme se učit od Saúdské Arábie, jak řezat prsty novinářské žumpě?

Novinářská žumpa, jak známo, destabiluzuje společnost. Ale my potřebujeme společnost stabilizovanou. Máme se od Saúdské Arábie ještě co učit

19.10.2018 v 17:22 | Karma článku: 13.05 | Přečteno: 305 | Diskuse

Marek Trizuljak

Kdež's pokácel kadlátke, senko, nemužeš chtít šlihovico!

Rčením babičky z Hané (dle potřeby přeložím do spisovné češtiny, kdyby náhodou někdo nerozuměl) uvádím menší, komorní téma o zákonu rovnováhy

19.10.2018 v 15:43 | Karma článku: 16.54 | Přečteno: 364 | Diskuse
Počet článků 164 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 848

Kulturní reportáže, psychologie, fotografie

www.hermuch.cz

Prodej fotoobrazů, vlastních i Vašich fotografií

Píši o kultuře a všem, co má dle mého názoru smysl, píši o každém, kdo za to stojí. Fotím vše co mě zaujme, běžné věci i makrofotografie - život pronikající pod povrch a detailům, které běžným okem nevidíme.

Život je divadlo, tak zkus to tak brát, jedinečná divadelní show, kde každý musí svoji roli hrát. Většina se drží své dané role, té, která mu do vínku byla dána, žije tak, aby postava byla společností akceptována. Náhle však přijde scéna, která v plánu a scénáři nebyla, jak uzpůsobit svoji roli, aby úsměv a duševní zdraví drama přežila?

Terapeutičtí Teddy králíci Sandeis

FB: Lucka Hermína Muchová

hermina.muchova@gmail.com





Najdete na iDNES.cz