Zachrání děti kamerový systém?

14. 10. 2015 13:04:55
Je přesně rok po tragédii, která se odehrála ve Žďáru nad Sázavou, kde psychicky nemocná žena zaútočila nožem na studenty střední školy a při útoku bohužel vyhasl jeden, pouze šestnáctiletý život.

Je přesně rok po tragédii, která se odehrála ve Žďáru nad Sázavou, kde psychicky nemocná žena zaútočila nožem na studenty střední školy a při útoku bohužel vyhasl jeden, pouze šestnáctiletý život.

Dramatická událost se navíc odehrála ve školní budově, kde tato žena neměla co dělat, čímž byla v bezprostřední době po útoku kladena otázka nejen ze strany rodičů, ale i zaměstnanců škol, jakým způsobem děti ochránit, aby se stejná tragédie nemohla v budoucnu opakovat.

Jedním, na první pohled logickým řešením, byl ve školách a školkách nápad instalace kamerových systémů, který by měl studenty ochránit. Mnoho školních zařízení svůj nápad realizovalo a mnoho dalších tento plán zvažuje. V rámci otázky, zda instalovat kamery či nikoliv, by měly být vždy zváženy všechny důsledky tohoto rozhodnutí a nehledět pouze na plánovaný účel ochrany studentů.

Toto rozhodnutí vychází většinou ze spolupráce a dohody ředitelů škol, zaměstnanců a rodičů žáků s tím, že názory jednotlivců se pochopitelně liší a obě strany mají své jasně stanovené argumenty, proč jsou pro danou věc či nikoliv. Už jen proto, že se v tomto konkrétním případu jedná o děti, je třeba tomuto rozhodnutí věnovat velmi pečlivé zvážení a nejednat pouze na základě toho, že "tam vedle to mají taky" nebo hysterického nákupu kamer z důvodů právě proběhlé tragické události.

I když se to nebude mnohým zamlouvat, i studenti a děti mají svá práva, a i když se jich většinou nikdo na názor v tomto ohledu neptá, nechtějí být na každém kroku šmírováni. Pokud člověk ví, že ho sleduje kamera, podvědomě tomu své chování přizpůsobuje a ve většině případu se nechová přirozeně. Zkuste si představit, že vás někdo zastaví na ulici s mikrofonem a kamerou a vy víte, že budete v telce. Podvědomě se snažíte v danou chvíli zapůsobit, abyste vypadali co nejlépe a zároveň nejpřirozeněji, čímž zákonitě dojde k tomu, že vypadáte strojeně a nepřirozeně. V případě dětí nejde pochopitelně o to, jak na monitorovacím zařízení vypadají, ale čistě o fakt, že jejich podvědomí ví, že jsou sledováni a podvědomě se nechovají přirozeně.

Je něco jiného, pokud umístíte kameru před vchodové dveře, proti tomu se samozřejmě nedá říci jediné špatné slovo, naopak může mít pro některé děti tato jediná kamera psychologické plus, že jsou v bezpečí. Děti jsou samostatně myslící bytosti, vidí, slyší a dokážou si domyslet důsledky. Chápou, že kamera je pouze přístroj a pokud do školy někdo se špatným úmyslem pronikne, kamery ve třídě, tělocvičně, na každém rohu chodby, v jídelně nebo dokonce na toaletách, nikoho nezachrání.

I v případě, že by někdo sledovací monitory hlídal nepřetržitě, nerozpozná u vstupních dveří, zda vstupující osoba do budovy je rodič nebo nebezpečný nemocný člověk. Na první pohled duševně nemocné není možné vždy rozpoznat, naopak u některých psychických nemocí na člověku nepoznáte, že má závažný problém a je hrozbou pro své okolí až do chvíle, než se odhodlá k činu. Ve chvíli, kdy osoba sledující monitor uvidí útočníka při činu, je většinou pozdě i na to, aby vstal ze židle.

Pomocí kamery nelze těmto činům ani předcházet, ani jim v daný okamžik zabránit a k dohledání pachatele dochází většinou hned na místě, tedy použití záznamu ke zpětnému dohledání pachatele, je prakticky zbytečné. Jediné k čemu mohou kamery posloužit je psychologický dojem pro některé žáky, jejich rodiče a zaměstnance a také jejich vnitřní pocit, že pro své děti a svěřence udělali v rámci bezpečnosti maximum. Udělat něco víc opravdu v jejich silách není. Zajištění bezpečnosti musí vycházet z naprosto jiných míst a jednání především o příčinách nebezpečí než jsou debaty o instalaci kamerových systémů jako jeho důsledcích.

Kamerový systém je jistě výhodný například při odhalování krádeží ve školních zařízeních, kdy se v případě kamery se záznam zloděj lehce rozpozná a je šance jej dohledat. Jenže útočník s nožem není odcizená věc, která se časem nalezne a vrátí majiteli. Naštěstí k takto tragickým situacích nedochází tak často jako ke krádežím, a právě proto se nabízí zamyšlení nad tím, zda opravdu riziko, že k podobnému útoku dojde, není na nižším stupínku vah než zachování svobodného studentského života bez sledování.

Riziko, že se dítěti stane něco špatného, je každý den při každé činnosti výrazně vyšší než to, že se právě v jeho škole a právě jemu, stane něco, co si nikdo z rodičů nechce ani představit. Nástrahy života jsou mnohem nebezpečnější než toto riziko, každé přecházení silnice je nebezpečné, každý člověk, kterého dítě potká, může být rizikem. Jsou věci, které neovlivníme, můžeme se snažit zabezpečit svůj život i život dětí maximálně jak nám to technické vybavení dovolí, ale nikdy není nic jistého. Naopak, snad i díky zákonu schválnosti, dochází k tragédiím tam, kde by to málokdo čekal.

Odpověď na otázku, zda kamerový systém ochrání děti a studenty, je tedy jasná. V některých oblastech je jistě kamerový systém vhodným řešením a pomocníkem, ale ochrana osob proti páchání trestné činnosti psychicky narušenými jedinců ve školních zařízeních mezi ně nepatří. Navíc v tomto případě neposlouží ani jako psychologický faktor, jak útočníky od plánovaných činů odradit. Člověk jednající pod silou svých vlastních bludů, zajisté nehledí na označení budovy, zda je objekt snímán kamerovým systémem.

Autor: Hermína Muchová | středa 14.10.2015 13:04 | karma článku: 20.06 | přečteno: 1382x


Další články blogera

Hermína Muchová

Na kus řeči s Miroslavem Donutilem se vrací zpět na prkna Branického divadla

Dnes je taková móda, že divadlo je buď moderní, postmoderní, staré nebo archaické. Ale málo platné, divadlo je buď dobré nebo špatné", říká Miroslav Donutil.

28.2.2018 v 10:39 | Karma článku: 6.17 | Přečteno: 218 | Diskuse

Hermína Muchová

Honza Homola z kapely Wohnout se stal v Mánesu oficiálně malířem

Honza Homola z kapely Wohnout 1. února 2018 první vernisáží výstavy obrazů v baru Mánes úspěšně odstartoval svou novou, malířskou cestu.

5.2.2018 v 7:30 | Karma článku: 10.81 | Přečteno: 1197 | Diskuse

Hermína Muchová

Kolečkova Kleopatra nastavuje zrcadlo

Objevil v sobě Michal Malátný opravdového úchyla a nalezla Jitka Čvančarová muže, který nenosí ponožky v žabkách?

30.1.2018 v 7:30 | Karma článku: 13.89 | Přečteno: 1219 | Diskuse

Hermína Muchová

Vernisáž autorské výstavy obrazů člena skupiny Wohnout Honzy Homoly

Honza Homola je kytarista a zpěvák skupiny Wohnout, ale zároveň i malíř, kterého čeká již tento čtvrtek v Mánesu jeho první autorská výstava.

29.1.2018 v 7:30 | Karma článku: 15.14 | Přečteno: 1903 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Marek Hurt

Vyznamenání za kecy?

Greenpeace už asi definitivně zrudlo. Jinak nechápu, proč navrhuje jednoho ze svých ekofašistů na státní vyznamenání.

20.10.2018 v 6:10 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 | Diskuse

Bohumír Šimek

Bůh mlčí

Co pozitivního přineslo a přináší věřícím v Ježíše Krista komunistické pronásledování církví a pronásledování věřících pod jedině správnou ideologií komunistického, vědeckého světového názoru?

19.10.2018 v 21:08 | Karma článku: 9.62 | Přečteno: 171 | Diskuse

Vilém Ravek

Jazykovědci mají jasno. Miloš Zeman nemluvil vulgárně ale staročesky.

Pevně doufám, že po zveřejnění tohoto článku mi pan prezident příští rok udělí nějaké státní vyznamenání. Tvrdím, že z jazykovědného hlediska nemluvil Miloš Zeman sprostě, i když si to on sám možná myslí.

19.10.2018 v 19:20 | Karma článku: 19.62 | Přečteno: 553 | Diskuse

Karel Trčálek

Budeme se učit od Saúdské Arábie, jak řezat prsty novinářské žumpě?

Novinářská žumpa, jak známo, destabiluzuje společnost. Ale my potřebujeme společnost stabilizovanou. Máme se od Saúdské Arábie ještě co učit

19.10.2018 v 17:22 | Karma článku: 13.04 | Přečteno: 305 | Diskuse

Marek Trizuljak

Kdež's pokácel kadlátke, senko, nemužeš chtít šlihovico!

Rčením babičky z Hané (dle potřeby přeložím do spisovné češtiny, kdyby náhodou někdo nerozuměl) uvádím menší, komorní téma o zákonu rovnováhy

19.10.2018 v 15:43 | Karma článku: 16.54 | Přečteno: 362 | Diskuse
Počet článků 164 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 848

Kulturní reportáže, psychologie, fotografie

www.hermuch.cz

Prodej fotoobrazů, vlastních i Vašich fotografií

Píši o kultuře a všem, co má dle mého názoru smysl, píši o každém, kdo za to stojí. Fotím vše co mě zaujme, běžné věci i makrofotografie - život pronikající pod povrch a detailům, které běžným okem nevidíme.

Život je divadlo, tak zkus to tak brát, jedinečná divadelní show, kde každý musí svoji roli hrát. Většina se drží své dané role, té, která mu do vínku byla dána, žije tak, aby postava byla společností akceptována. Náhle však přijde scéna, která v plánu a scénáři nebyla, jak uzpůsobit svoji roli, aby úsměv a duševní zdraví drama přežila?

Terapeutičtí Teddy králíci Sandeis

FB: Lucka Hermína Muchová

hermina.muchova@gmail.com





Najdete na iDNES.cz