Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rozhovor se zpěvačkou Alžbětou Kolečkářovou

30. 10. 2017 8:00:00
Usměvavá Alžběta Kolečkářová je nadějnou českou zpěvačkou, jenž se do povědomí posluchačů dostala ve 2. ročníku soutěže Československá Superstar, kde se umístila na šestém místě. Jak se jí aktuálně daří a co plánuje do budoucna?

Po skončení soutěže SuperStar se Alžbětě podařilo vydat své albumTo cítím a nazpívat duet Proud mezi námi se skupinou Reflexy. Aktuálně vystupuje sama bez skupiny, doprovázena pouze vlastní kytarou, zpívá písně se svými vlastními texty a svá vystoupení si patřičně užívá.

Jak se Vám Alžběto vede a co máte za sebou v tomto roce?

Mám za sebou hodně náročnou zimu co se týká práce, měla jsem kapelu a snažila se někam prorvat. Chtěla jsem se někam dostat, což nás učili v SuperStar, tedy že člověk musí makat. Začala jsem se z toho ale stavět na hlavu, protože organizovat kapelu, dělat někomu bosse a říkat pěti lidem co mají dělat, mi přišlo trošku nesmyslné. Proto jsem si raději pořídila loop stacion, začala jsem dělat svojí hudbu, trošku se u mě projevila určitá hrdost, na druhou stranu jsem chtěla vědět, co na lidi působí a na co lidi u mě reagují. Za posledního půl roku, co jsem měla dejme tomu 40 koncertů, i když sečtu léto, tak jich bylo ještě víc, vystupovala jsem čistě s loop stacion. Dále jsme s kapelou Reflexy udělali docela úspěšnou písničku, takže to šlo v podstatě samo, nemusela jsem se nikam cpát a ani to nechci dělat. Nicméně nyní když vím, že lidé stojí o nějaký druh hlasu, o tu energii, tak bych si teď chtěla dát takový oraz, dát se do pořádku, vyklidnit se a příští rok bych se možná chtěla někam nacpat.

Až načerpáte novou energii pro koncertování, mohou se fanoušci těšit více na české nebo anglické texty?

Myslím, že by bylo lepší, kdybych to začala dělat česky, protože jsem zjistila, co funguje na lidi. Když zpívám anglicky, tak sice lidi vnímají tu energii, vnímají ten hlas, ale vůbec nerozumí, o čem zpívám. Nedělá mi problém psát písničky česky ani anglicky, vždy to nějak přijde a záleží, na co je člověk namotivovaný. Co vím, jak tady fungují vydavatelství, na co lidi slyší, na co lidi chodí, tak myslím, že ta čeština je tady přínosná.

Teď je ale Vaši prioritou tedy něco jiného.

Já jsem teď hlavně namotivovaná na to se vyklidnit, trošku se usadit a tak, protože si myslím, že by mě to jinak asi totálně zničilo. Samozřejmě by to mohlo jít hned ven, protože já vím, že mě lidé vnímají, že ví, že je mám ráda, oni mě mají taky rádi, že to všechno funguje. Potřebuji si být víc jistá na to, abych začala hodně makat v showbusinessu, zpívat v rádiu, natočit cd a tak podobně. Je na to ještě nějaký čas, myslím.

Chtěla jste se přestěhovat do zahraničí, je to pravda?

Já jsem teď byla nějaký čas v Londýně, protože jsem se tam chtěla přestěhovat, zkusit tam žít. Tak nějak jsem si to omrkla, zjistila jak to tam funguje a myslím, že bych tam okamžitě zapadla. Jenže teď jsem ve fázi, kdy nemám sama sebe vyřešenou, a tak bych se tam asi úplně ztratila.

Máte ráda hudební festivaly?

Miluju přírodu a festivaly, protože je tam vždy bezvadná atmosféra a moc mě to baví. Mám vždycky strašně ráda festivaly, kdy člověk přijede a je to v pohodě, vystoupí a je tam hodně lidí, to mám moc ráda.

Po Vašem působení v SuperStar to tak ale zpočátku jistě v klidu nebylo, že?

V době SuperStar a po vydání prvního CD, bylo kolem toho celkové šílenství, bylo to úplně jiné, což samozřejmě nejde zapomenout. Do dneška mě lidi poznávají i se mě na SuperStar ptají. Bylo to jako obrovský bum a lidi mě ani nedokázali tak jako moc pobrat tak, jak opravdu jsem a dnes se diví tomu, jaká vlastně jsem. Ale také jsem se hodně změnila. Je to pro mě obrovská zkušenost a díky tomu jsem si strašně moc věcí uvědomila. Ale už je asi čas dospět a dojít k nějakému závěru, třeba dělat věci trochu svědomitě a ne stylem cokoliv přijde nebo cokoliv mi někdo řekne, že mám dělat, tak to budu tak dělat. Je to jen o tom, abych já si byla jistá.

Jaké jsou aktuálně Vaše hudební cíle?

Já mám teď už v podstatě něco nachystaného a už teď i nahrávám věci, co jsem natočila za půl roku. Je to v podstatě takový projekt, nazývám se Elisabeth, jelikož zpívám anglicky, tak to tak i pojímám, mám spoustu posluchačů, respektive followerů, kteří mě následují. Jsou to hodně lidé ze zahraničí, často jsou to lidé, kteří ani vůbec nemluví česky a kteří mají právě rádi hodně tuto hudbu.

Jaký styl u Elisabeth převažuje?

Zajímá mě hodně reggae, dub a alternativní styly, což normálně člověk moc nezná. Pro mě je to ale něco tak velkého a nádherného, baví mě to.

Není to tedy nic výrazně komerčního, že?

Přesně tak, co se týče pro lidi komerčně, tak spíš začnu něco chystat až příští rok. Teď se opravdu soustředím na sebe, chtěla bych uzavřít tvorbu co dělám teď, která je hodně sould, rege, blues a podobně zaměřená. To teď nahrávám a pak to chci dát na youtube, aby to bylo alespoň k odběru, aby si to mohl alespoň někdo poslechnout, protože dát to nějakému vydavatelství, to si nejsem moc jistá. Nikde není napsané, že za pět let nemohu vydat cd, které bude velkých rozměrů, protože já ten svůj hlas vnímám, vnímám ten dar, se kterým je dobré pracovat.

Kde berete pro psaní textů inspiraci? Jak to u Vás funguje, musíte nad texty dlouho přemýšlet nebo si dokážete sednout a napsat písničku?

Ono je to vždy hlavně o tom, že člověk si něčím projde, něco prožívá. Jsem hodně emotivně založený člověk, takže já všechno vnímám a potom se z toho něco vygeneruje, nějaký závěr a právě ty závěry jsou v těch písničkách. Právě ty emoce, to o co jde. Potom když to zpívám a vidím, že ty lidi to chápou, a že mi rozumí a souhlasí s tím, tak to právě znamená, že je to ta realita a to ti lidé chtějí slyšet. Proto tolik zpěváků, zpěvaček a kapel fungují tak dobře, protože to jedou právě takhle načisto. A právě proto mě tolik neberou ti zpěváci, kteří napíšou písničky stylem dnes napíšu písničku a budu to mít za hodinu hotové. U mě to přichází spíš přirozeně.

Může podle Vás činit hudba lidi v životě šťastnějšími?

Stoprocentně. Já znám opravdu hodně lidí, kteří to tak mají, kolikrát si pustím hudbu a veškerá deprese se rozplyne. Myslím, že hudba rozhodně dokáže udělat lidi šťastnými, proto existuje.

Živí Vás hudba nebo jste někde zaměstnaná?

Pracuji normálně, protože nehodlám tlačit svou pěveckou kariéru na tom, abych nutně vydělala prachy, to mě pak přestává bavit. To je to, proč chci najít úplně tu jistotu v tom, co budu dělat a pak to mohla pouštět krásně samovolně a ne abych se musela nudit a dělat to, abych se dokázala uživit. Za posledních pět let jsem dávala všechno hudbě, ale asi trošku špatnym směrem. Aktuálně tedy pracuji na rezervačním oddělení.

A co by Alžběta ráda vzkázala svým fanouškům? Posílá Vám následující vzkaz.

Děkuji Alžbětě za rozhovor a přeji jí do budoucna mnoho štěstí.

Foto: Lucka Hermína Muchová

Autor: Hermína Muchová | pondělí 30.10.2017 8:00 | karma článku: 9.03 | přečteno: 546x


Další články blogera

Hermína Muchová

Na kus řeči s Miroslavem Donutilem se vrací zpět na prkna Branického divadla

Dnes je taková móda, že divadlo je buď moderní, postmoderní, staré nebo archaické. Ale málo platné, divadlo je buď dobré nebo špatné", říká Miroslav Donutil.

28.2.2018 v 10:39 | Karma článku: 6.17 | Přečteno: 217 | Diskuse

Hermína Muchová

Honza Homola z kapely Wohnout se stal v Mánesu oficiálně malířem

Honza Homola z kapely Wohnout 1. února 2018 první vernisáží výstavy obrazů v baru Mánes úspěšně odstartoval svou novou, malířskou cestu.

5.2.2018 v 7:30 | Karma článku: 10.81 | Přečteno: 1182 | Diskuse

Hermína Muchová

Kolečkova Kleopatra nastavuje zrcadlo

Objevil v sobě Michal Malátný opravdového úchyla a nalezla Jitka Čvančarová muže, který nenosí ponožky v žabkách?

30.1.2018 v 7:30 | Karma článku: 13.89 | Přečteno: 1210 | Diskuse

Hermína Muchová

Vernisáž autorské výstavy obrazů člena skupiny Wohnout Honzy Homoly

Honza Homola je kytarista a zpěvák skupiny Wohnout, ale zároveň i malíř, kterého čeká již tento čtvrtek v Mánesu jeho první autorská výstava.

29.1.2018 v 7:30 | Karma článku: 14.86 | Přečteno: 1877 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

PowerWolf – Sanctus Dominus

Powerwolf je německo-rumunská power metalová kapela, která je aktivní od roku 2003, kdy ji založili Matthew a Charles Greywolfovi. Skupina je známa pro svůj temný vzhled (kostýmy a používání tzv. corpse paintingu).

23.9.2018 v 19:59 | Karma článku: 4.18 | Přečteno: 100 |

Karel Sýkora

Kauza sirotci: Tomio Okamura – jeho názor a vyjádření syrské ambasády

Sirotek je dítě, kterému zemřeli oba jeho rodiče. Těmto dětem se říká úplný sirotek, někdy se lze setkat s termínem oboustranný sirotek – zvláště v soudní praxi.

23.9.2018 v 7:31 | Karma článku: 32.94 | Přečteno: 693 |

Karel Sýkora

The Traveling Wilburys – Handle With Care

Traveling Wilburys byla britsko-americká superskupina, kterou tvořili hudebníci Bob Dylan, George Harrison, Jeff Lynne, Roy Orbison a Tom Petty. Skupina Traveling Wilburys vznikla náhodou na jaře 1988 při nahrávání písně.

22.9.2018 v 18:10 | Karma článku: 4.92 | Přečteno: 90 |

Naďa Dubcová

Ještě k panu Kulínskému

Jeho kauza se začala ohřívat v momentě, kdy opustil tento svět. Začal s tim Blesk a myslím, že stale pokračuje, ani nevim. Ten člověk se provinil, dostal trest, ktery si odpykal

22.9.2018 v 17:33 | Karma článku: 24.01 | Přečteno: 1085 | Diskuse

Zdeněk Sotolář

Ta naše reforma česká aneb Jak z toho ven, pane ministře?

13 let od zavedení Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, které nahradilo osnovy, se opět objevuje kritika biflování letopočtů, plžů, mlžů a přítoků řek. Proběhla vůbec nějaká reforma?

22.9.2018 v 14:06 | Karma článku: 11.47 | Přečteno: 384 | Diskuse
Počet článků 164 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 844

Kulturní reportáže, psychologie, fotografie

www.hermuch.cz

Prodej fotoobrazů, vlastních i Vašich fotografií

Píši o kultuře a všem, co má dle mého názoru smysl, píši o každém, kdo za to stojí. Fotím vše co mě zaujme, běžné věci i makrofotografie - život pronikající pod povrch a detailům, které běžným okem nevidíme.

Život je divadlo, tak zkus to tak brát, jedinečná divadelní show, kde každý musí svoji roli hrát. Většina se drží své dané role, té, která mu do vínku byla dána, žije tak, aby postava byla společností akceptována. Náhle však přijde scéna, která v plánu a scénáři nebyla, jak uzpůsobit svoji roli, aby úsměv a duševní zdraví drama přežila?

Terapeutičtí Teddy králíci Sandeis

FB: Lucka Hermína Muchová

hermina.muchova@gmail.com





Najdete na iDNES.cz