Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rozhovor se zpěvačkou Evou Pilarovou

22. 11. 2017 7:30:00
Zpěvačku Evu Pilarovou znají a obdivují všechny generace posluchačů a je bezesporu jednou z pěveckých legend, které bychom si měli za její celoživotní působení v oblasti hudby vážit.

Její nezaměnitelný hlas či jedinečné podání Montiho čardáše nemohlo za dobu její dlouhé kariéry nechat nikoho v poklidu a jak jsem se mohla přesvědčit, ani dnes tomu není jinak.

I když se u dam většinou věk neprozrazuje, u veřejně známých osobností se tomu ubránit nelze, a tak mohu prozradit, že Eva Pilarová oslavila již 78. narozeniny. Po jejím hodinovém koncertu a výkonu na jevišti, bylo téměř nemožné tomuto faktu uvěřit. Diváky oslnila svým zpěvem, pobavila milým humorem, rozproudila krev v žilách a dobila energií dáma plná elánu a jiskřící životní energie.

Zpěvačka jednoznačně dokazuje, že je stále na pódiu jako doma, má stále mnoho energie na rozdávání pro všechny, kteří si ji přijdou poslechnout a především dokáže svým vystoupením ohromit opravdu všechny generace posluchačů.

Je mi velkou ctí položit paní Evě několik otázek, které budou jistě její fanoušky, stejně jako mě, zajímat.

Jak se Vám aktuálně daří a jak se máte?

Děkuji za optání, jsem v pohodě, a jak vidíte, zatím držím pohromadě a věřím, že se

to ještě nějaký ten čas nezmění.

Vypadáte výborně a stejně tak Vaše vystoupení bylo plné elánu. Je až

neuvěřitelné, jaká energie z Vás na pódiu vyzařuje. Jak se udržujete v psychické

i fyzické kondici a kde čerpáte energii pro svá vystoupení?

Znovu musím poděkovat, tentokrát za pochvalu. Víte, mě zpívání pořád baví a mám

velkou radost, že zatím baví i moje příznivce. Právě u nich nabírám tu energii a

neustálou chuť ke zpívání. Navíc, jeviště je pro mě něco jako živá voda. Třeba mě

něco hodně bolí, ale vím, že když přijdu na scénu, bolest jako zázrakem zmizí a vrátí

se, až já zmizím v zákulisí.

Pomalu se blíží konec roku, jak byste tedy zhodnotila rok 2017? Co Vám letošní

rok přinesl nebo naopak odnesl?

Po loňském roce, kdy jsem jezdila „fesťáky“ s punkrockovou kapelou Wohnout, mě

nenapadlo, že by mě i letos mělo potkat něco překvapivého, ale stalo se. Prožila jsem

doslova žánrový skok. Nejprve jsem natočila klip s rapperem, který si říká El Niňo. A

byla jsem mile překvapena, když jsme měli na youtube v poměrně krátké době přes

183. 000 shlédnutí. Krátce na to jsem vystupovala s operním pěvcem Adamem

Plachetkou, který přes své mládí 32 let, zpívá v Metropolitní opeře v New Yorku a ve

Státní opeře ve Vídni. Na zahájení festivalu Zlatá Praha jsme v přímém přenosu ČT

art na scéně Národního divadla zpívali americkou skladbu There for Me s českým

textem Václava Kopty - Magické svítání. V životě jsem snad neměla větší trému.

Když něco zkazím, je to moje ostuda. Ale představa, že světové operní hvězdě

pokazím duet, byla děsivá! Naštěstí to dobře dopadlo a píseň natočíme na

připravované CD Adama Plachetky.

Jaké jsou Vaše plány pro následující měsíce? Kde Vás budou moci všichni, kteří

Vás mají rádi vidět nebo potkat?

V prosinci mám řadu vánočních koncertů, namátkou Ostrava, Třeboň, Roudnice

n.Labem, Blansko, Chrastava, Benešov, Havlíčkův Brod, Kralupy n. Vltavou,

Milevsko, Brno, Kroměříž...., v lednu se budu těšit na vystoupení s Karlem Gottem v

Bratislavě, a taky se těším na letní vystoupení. V červenci máme Letní slavnosti

v Dubé, které uvádí Aleš Cibulka a v srpnu v amfiteátru na Nedamově už

24. Mezinárodní jazzové dny, které jsem s jedinou výjimkou všechny absolvovala.

Připravujete aktuálně něco nového pro Vaše fanoušky, nepřemýšlela jste

například o vydání nového alba?

Nejen, že o něm přemýšlím, ale pracujeme na něm. Všechny základy k písničkám

kapela už nahrála a já začnu v lednu. Protože mívám skladby pečlivě připravené,

nahrávám rychle, prostě „jedu“ v jednom kuse a spolupracovníci si už zvykli, že

zůstanou ten den o hladu, protože nebudou mít pauzu na jídlo.

Dá se říci, že spektrum Vašich fanoušků protíná několik generací. Vaše stálá

fanouškovská základna byla v poslední době doplněna o další mladé lidi, kteří si

Vás oblíbili i v souvislosti Vaší spolupráce s hudebníky jako Matěj Homola, Vojta

Dyk, Matěj Ruppert nebo El Nino. Plánujete další spolupráci s těmito interprety,

případně je na obzoru někdo další z mladší generace hudebníků, s kterým byste

ráda spolupracovala?

Letos jsem poprvé zpívala s Jihočeskou filharmonií s dirigentem Petrem

Chromčákem na festivalu Podblanický podzim. Cestou tam jsem si říkala, do čeho se

to zase hrnu, co si pořád potřebuju dokazovat? Je mě zapotřebí taková tréma? A

zařekla jsem se, že to je naposledy, a že už budu dělat jen a jen se svými muzikanty.

Po skončení koncertu, během kterého jsem zpívala tři skladby, přišel pan dirigent

s nápadem, co takhle udělat celý koncert, eventuelně třeba i s hosty. No a co myslíte,

jak to dopadlo? Už přemýšlím, že pozvu Vojtu Dyka, Matěje Rupperta, El Niňa,

Wohnouty, jde jen o to, jestli budou mít chuť a čas. Zatím je jistý nejmladší Tomáš

Ringel, se kterým jsem poprvé zpívala před čtyřmi léty a říkala mu malý Tomášek.

Teď už je mu 16 a je o hlavu vyšší než já.

Věnujete se stále fotografování, případně plánujete nějakou další výstavu

Vašich fotografií? Co nejraději fotografujete?

Fotografování a následná úprava fotografií na počítači mě velice baví, je to nejen

koníček, ale svým způsobem i relax. Fotím prakticky všechno, co neuteče, to jsou

hlavně městská zákoutí, ať už našich měst nebo třeba New Yorku, ale fotím i náš

venkov a taky ráda zachycuji neopakovatelné chvíle okamžiku, oblohu se západy

slunce a mraky. Východ mám jen jeden, jsem líná vstávat....

Od přelomu roku 2004 – 2005, kdy jsem měla první výstavu v Praze, mám

momentálně už 83. na Kladně. Většinou vystavuji sama, občas s brněnskou

fotografkou Helenou Štefanovou. Tato kladenská výstava v galerii na zámku je

výjimečná v tom, že společně s námi vystavuje můj kapelník Vít Fiala kreslené

muzikantské fórky a legendární Jiří Suchý svoje kresby a grafiky. Co se zahraničí

týká, měla jsem samostatné výstavy ve Vídni, v Berlíně, Moskvě, Bratislavě,

Doněcku a jeden z mých „fotoobrázků“ - jak na radu fotografa pana Josefa Loudy

svým „dílkům“ říkám - visel tři měsíce v galerii v Chicagu.

Nelákalo by Vás vrátit se opět na divadelní prkna? Chodíte často do divadla

nebo někam za kulturou?

Určitě ne, už jsem si zvykla na to, že o repertoáru, zkouškách, koncertech i o svém

čase, rozhoduji sama. Už bych se nechtěla přizpůsobovat divadelnímu řádu. Za

kulturou stále chodím, ale ne tak často jako dříve, přiznávám, že někdy dám přednost

televizi s nohama na stole a obklopená sladkostmi včetně vanilkové zmrzliny.

Může podle Vás činit hudba lidi v životě šťastnějšími, a jak hledíte na hudbu

jako nástroj podpůrné psychoterapeutické metody zvané muzikoterapie?

Mně hudba vždycky poskytovala pocit štěstí – tedy ta, která se mě líbila. S tou

muzikoterapií, no, nevím. Pokud jde o hudební nástroje jako šamanské bubny nebo

dřevěné flétny či tibetské mísy, tak ty by mě spíš zničily než pomohly. Ale neodsuzuji

to, jiným můžou pomáhat tak, jako třeba relaxační hudba, kterou já tedy těžce

nemusím.

Máte ráda čas Vánoc, adventu a příchodu nového roku? Jak slavíte Vánoce a dodržujete vánoční zvyky?

Během adventu mívám pravidelně řadu vánočních koncertů, tak na nějaké pečení

vánočního cukroví nemám čas, naštěstí mám fajn přátele a příbuzné, kteří nám napečou.

Vánoční dárky nakupuji během celého roku, protože bych to ze stejných důvodů nestíhala.

Vánoce beru jako důležité křesťanské svátky, narození Ježíše Krista. O Štědrém dni se

snažíme držet půst, a protože to dlouho nevydržíme, dochází k zapálení svíček a

rozbalování dárků už kolen 14 hod. A klasika – rybí polévka a smažený kapr s bramborovým

salátem. Ten náš salát kdekdo chválí. Nechcete recept? (dám do přílohy)

Vzkázala byste něco těm, kteří Vás mají rádi a pro které jste se stala třeba i

součástí jejich životů skrze Vaši hudbu?

Ano, že jim moc a moc děkuji a velice si jejich přízně vážím.

Děkuji Evě za rozhovor a přeji jí mnoho zdraví a spoustu dalších krásných koncertů.

Foto, rozhovor: Lucka Hermína Muchová

Jako bonus zveřejňuji i několik fotografií z domácího archivu paní Evy s těmi, o kterých se v rozhovoru zmiňuje.

Z dílny Evy Pilarové - fotoobrázky

Do 10.12. máte ještě možnost navštívit galerii Kladenského zámku a prohlédnout si výstavu "Sešli se nejen na jevišti" (Eva Pilarová, Helena Štefanová, Jiří Suchý a Vít Fiala).

Autor: Hermína Muchová | středa 22.11.2017 7:30 | karma článku: 16.44 | přečteno: 991x


Další články blogera

Hermína Muchová

Na kus řeči s Miroslavem Donutilem se vrací zpět na prkna Branického divadla

Dnes je taková móda, že divadlo je buď moderní, postmoderní, staré nebo archaické. Ale málo platné, divadlo je buď dobré nebo špatné", říká Miroslav Donutil.

28.2.2018 v 10:39 | Karma článku: 6.17 | Přečteno: 217 | Diskuse

Hermína Muchová

Honza Homola z kapely Wohnout se stal v Mánesu oficiálně malířem

Honza Homola z kapely Wohnout 1. února 2018 první vernisáží výstavy obrazů v baru Mánes úspěšně odstartoval svou novou, malířskou cestu.

5.2.2018 v 7:30 | Karma článku: 10.81 | Přečteno: 1182 | Diskuse

Hermína Muchová

Kolečkova Kleopatra nastavuje zrcadlo

Objevil v sobě Michal Malátný opravdového úchyla a nalezla Jitka Čvančarová muže, který nenosí ponožky v žabkách?

30.1.2018 v 7:30 | Karma článku: 13.89 | Přečteno: 1210 | Diskuse

Hermína Muchová

Vernisáž autorské výstavy obrazů člena skupiny Wohnout Honzy Homoly

Honza Homola je kytarista a zpěvák skupiny Wohnout, ale zároveň i malíř, kterého čeká již tento čtvrtek v Mánesu jeho první autorská výstava.

29.1.2018 v 7:30 | Karma článku: 14.86 | Přečteno: 1877 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

PowerWolf – Sanctus Dominus

Powerwolf je německo-rumunská power metalová kapela, která je aktivní od roku 2003, kdy ji založili Matthew a Charles Greywolfovi. Skupina je známa pro svůj temný vzhled (kostýmy a používání tzv. corpse paintingu).

23.9.2018 v 19:59 | Karma článku: 4.18 | Přečteno: 101 |

Karel Sýkora

Kauza sirotci: Tomio Okamura – jeho názor a vyjádření syrské ambasády

Sirotek je dítě, kterému zemřeli oba jeho rodiče. Těmto dětem se říká úplný sirotek, někdy se lze setkat s termínem oboustranný sirotek – zvláště v soudní praxi.

23.9.2018 v 7:31 | Karma článku: 32.95 | Přečteno: 697 |

Karel Sýkora

The Traveling Wilburys – Handle With Care

Traveling Wilburys byla britsko-americká superskupina, kterou tvořili hudebníci Bob Dylan, George Harrison, Jeff Lynne, Roy Orbison a Tom Petty. Skupina Traveling Wilburys vznikla náhodou na jaře 1988 při nahrávání písně.

22.9.2018 v 18:10 | Karma článku: 4.92 | Přečteno: 90 |

Naďa Dubcová

Ještě k panu Kulínskému

Jeho kauza se začala ohřívat v momentě, kdy opustil tento svět. Začal s tim Blesk a myslím, že stale pokračuje, ani nevim. Ten člověk se provinil, dostal trest, ktery si odpykal

22.9.2018 v 17:33 | Karma článku: 24.01 | Přečteno: 1085 | Diskuse

Zdeněk Sotolář

Ta naše reforma česká aneb Jak z toho ven, pane ministře?

13 let od zavedení Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, které nahradilo osnovy, se opět objevuje kritika biflování letopočtů, plžů, mlžů a přítoků řek. Proběhla vůbec nějaká reforma?

22.9.2018 v 14:06 | Karma článku: 11.47 | Přečteno: 384 | Diskuse
Počet článků 164 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 844

Kulturní reportáže, psychologie, fotografie

www.hermuch.cz

Prodej fotoobrazů, vlastních i Vašich fotografií

Píši o kultuře a všem, co má dle mého názoru smysl, píši o každém, kdo za to stojí. Fotím vše co mě zaujme, běžné věci i makrofotografie - život pronikající pod povrch a detailům, které běžným okem nevidíme.

Život je divadlo, tak zkus to tak brát, jedinečná divadelní show, kde každý musí svoji roli hrát. Většina se drží své dané role, té, která mu do vínku byla dána, žije tak, aby postava byla společností akceptována. Náhle však přijde scéna, která v plánu a scénáři nebyla, jak uzpůsobit svoji roli, aby úsměv a duševní zdraví drama přežila?

Terapeutičtí Teddy králíci Sandeis

FB: Lucka Hermína Muchová

hermina.muchova@gmail.com





Najdete na iDNES.cz