Zpěvačku Evu Pilarovou znají a obdivují všechny generace posluchačů a je bezesporu jednou z pěveckých legend, které bychom si měli za její celoživotní působení v oblasti hudby vážit.
Její nezaměnitelný hlas či jedinečné podání Montiho čardáše nemohlo za dobu její dlouhé kariéry nechat nikoho v poklidu a jak jsem se mohla přesvědčit, ani dnes tomu není jinak.
I když se u dam většinou věk neprozrazuje, u veřejně známých osobností se tomu ubránit nelze, a tak mohu prozradit, že Eva Pilarová oslavila již 78. narozeniny. Po jejím hodinovém koncertu a výkonu na jevišti, bylo téměř nemožné tomuto faktu uvěřit. Diváky oslnila svým zpěvem, pobavila milým humorem, rozproudila krev v žilách a dobila energií dáma plná elánu a jiskřící životní energie.
Zpěvačka jednoznačně dokazuje, že je stále na pódiu jako doma, má stále mnoho energie na rozdávání pro všechny, kteří si ji přijdou poslechnout a především dokáže svým vystoupením ohromit opravdu všechny generace posluchačů.
Je mi velkou ctí položit paní Evě několik otázek, které budou jistě její fanoušky, stejně jako mě, zajímat.
Jak se Vám aktuálně daří a jak se máte?
Děkuji za optání, jsem v pohodě, a jak vidíte, zatím držím pohromadě a věřím, že se
to ještě nějaký ten čas nezmění.
Vypadáte výborně a stejně tak Vaše vystoupení bylo plné elánu. Je až
neuvěřitelné, jaká energie z Vás na pódiu vyzařuje. Jak se udržujete v psychické
i fyzické kondici a kde čerpáte energii pro svá vystoupení?
Znovu musím poděkovat, tentokrát za pochvalu. Víte, mě zpívání pořád baví a mám
velkou radost, že zatím baví i moje příznivce. Právě u nich nabírám tu energii a
neustálou chuť ke zpívání. Navíc, jeviště je pro mě něco jako živá voda. Třeba mě
něco hodně bolí, ale vím, že když přijdu na scénu, bolest jako zázrakem zmizí a vrátí
se, až já zmizím v zákulisí.
Pomalu se blíží konec roku, jak byste tedy zhodnotila rok 2017? Co Vám letošní
rok přinesl nebo naopak odnesl?
Po loňském roce, kdy jsem jezdila „fesťáky“ s punkrockovou kapelou Wohnout, mě
nenapadlo, že by mě i letos mělo potkat něco překvapivého, ale stalo se. Prožila jsem
doslova žánrový skok. Nejprve jsem natočila klip s rapperem, který si říká El Niňo. A
byla jsem mile překvapena, když jsme měli na youtube v poměrně krátké době přes
183. 000 shlédnutí. Krátce na to jsem vystupovala s operním pěvcem Adamem
Plachetkou, který přes své mládí 32 let, zpívá v Metropolitní opeře v New Yorku a ve
Státní opeře ve Vídni. Na zahájení festivalu Zlatá Praha jsme v přímém přenosu ČT
art na scéně Národního divadla zpívali americkou skladbu There for Me s českým
textem Václava Kopty - Magické svítání. V životě jsem snad neměla větší trému.
Když něco zkazím, je to moje ostuda. Ale představa, že světové operní hvězdě
pokazím duet, byla děsivá! Naštěstí to dobře dopadlo a píseň natočíme na
připravované CD Adama Plachetky.
Jaké jsou Vaše plány pro následující měsíce? Kde Vás budou moci všichni, kteří
Vás mají rádi vidět nebo potkat?
V prosinci mám řadu vánočních koncertů, namátkou Ostrava, Třeboň, Roudnice
n.Labem, Blansko, Chrastava, Benešov, Havlíčkův Brod, Kralupy n. Vltavou,
Milevsko, Brno, Kroměříž…., v lednu se budu těšit na vystoupení s Karlem Gottem v
Bratislavě, a taky se těším na letní vystoupení. V červenci máme Letní slavnosti
v Dubé, které uvádí Aleš Cibulka a v srpnu v amfiteátru na Nedamově už
24. Mezinárodní jazzové dny, které jsem s jedinou výjimkou všechny absolvovala.
Připravujete aktuálně něco nového pro Vaše fanoušky, nepřemýšlela jste
například o vydání nového alba?
Nejen, že o něm přemýšlím, ale pracujeme na něm. Všechny základy k písničkám
kapela už nahrála a já začnu v lednu. Protože mívám skladby pečlivě připravené,
nahrávám rychle, prostě „jedu“ v jednom kuse a spolupracovníci si už zvykli, že
zůstanou ten den o hladu, protože nebudou mít pauzu na jídlo.
Dá se říci, že spektrum Vašich fanoušků protíná několik generací. Vaše stálá
fanouškovská základna byla v poslední době doplněna o další mladé lidi, kteří si
Vás oblíbili i v souvislosti Vaší spolupráce s hudebníky jako Matěj Homola, Vojta
Dyk, Matěj Ruppert nebo El Nino. Plánujete další spolupráci s těmito interprety,
případně je na obzoru někdo další z mladší generace hudebníků, s kterým byste
ráda spolupracovala?
Letos jsem poprvé zpívala s Jihočeskou filharmonií s dirigentem Petrem
Chromčákem na festivalu Podblanický podzim. Cestou tam jsem si říkala, do čeho se
to zase hrnu, co si pořád potřebuju dokazovat? Je mě zapotřebí taková tréma? A
zařekla jsem se, že to je naposledy, a že už budu dělat jen a jen se svými muzikanty.
Po skončení koncertu, během kterého jsem zpívala tři skladby, přišel pan dirigent
s nápadem, co takhle udělat celý koncert, eventuelně třeba i s hosty. No a co myslíte,
jak to dopadlo? Už přemýšlím, že pozvu Vojtu Dyka, Matěje Rupperta, El Niňa,
Wohnouty, jde jen o to, jestli budou mít chuť a čas. Zatím je jistý nejmladší Tomáš
Ringel, se kterým jsem poprvé zpívala před čtyřmi léty a říkala mu malý Tomášek.
Teď už je mu 16 a je o hlavu vyšší než já.
Věnujete se stále fotografování, případně plánujete nějakou další výstavu
Vašich fotografií? Co nejraději fotografujete?
Fotografování a následná úprava fotografií na počítači mě velice baví, je to nejen
koníček, ale svým způsobem i relax. Fotím prakticky všechno, co neuteče, to jsou
hlavně městská zákoutí, ať už našich měst nebo třeba New Yorku, ale fotím i náš
venkov a taky ráda zachycuji neopakovatelné chvíle okamžiku, oblohu se západy
slunce a mraky. Východ mám jen jeden, jsem líná vstávat….
Od přelomu roku 2004 – 2005, kdy jsem měla první výstavu v Praze, mám
momentálně už 83. na Kladně. Většinou vystavuji sama, občas s brněnskou
fotografkou Helenou Štefanovou. Tato kladenská výstava v galerii na zámku je
výjimečná v tom, že společně s námi vystavuje můj kapelník Vít Fiala kreslené
muzikantské fórky a legendární Jiří Suchý svoje kresby a grafiky. Co se zahraničí
týká, měla jsem samostatné výstavy ve Vídni, v Berlíně, Moskvě, Bratislavě,
Doněcku a jeden z mých „fotoobrázků“ - jak na radu fotografa pana Josefa Loudy
svým „dílkům“ říkám - visel tři měsíce v galerii v Chicagu.
Nelákalo by Vás vrátit se opět na divadelní prkna? Chodíte často do divadla
nebo někam za kulturou?
Určitě ne, už jsem si zvykla na to, že o repertoáru, zkouškách, koncertech i o svém
čase, rozhoduji sama. Už bych se nechtěla přizpůsobovat divadelnímu řádu. Za
kulturou stále chodím, ale ne tak často jako dříve, přiznávám, že někdy dám přednost
televizi s nohama na stole a obklopená sladkostmi včetně vanilkové zmrzliny.
Může podle Vás činit hudba lidi v životě šťastnějšími, a jak hledíte na hudbu
jako nástroj podpůrné psychoterapeutické metody zvané muzikoterapie?
Mně hudba vždycky poskytovala pocit štěstí – tedy ta, která se mě líbila. S tou
muzikoterapií, no, nevím. Pokud jde o hudební nástroje jako šamanské bubny nebo
dřevěné flétny či tibetské mísy, tak ty by mě spíš zničily než pomohly. Ale neodsuzuji
to, jiným můžou pomáhat tak, jako třeba relaxační hudba, kterou já tedy těžce
nemusím.
Máte ráda čas Vánoc, adventu a příchodu nového roku? Jak slavíte Vánoce a dodržujete vánoční zvyky?
Během adventu mívám pravidelně řadu vánočních koncertů, tak na nějaké pečení
vánočního cukroví nemám čas, naštěstí mám fajn přátele a příbuzné, kteří nám napečou.
Vánoční dárky nakupuji během celého roku, protože bych to ze stejných důvodů nestíhala.
Vánoce beru jako důležité křesťanské svátky, narození Ježíše Krista. O Štědrém dni se
snažíme držet půst, a protože to dlouho nevydržíme, dochází k zapálení svíček a
rozbalování dárků už kolen 14 hod. A klasika – rybí polévka a smažený kapr s bramborovým
salátem. Ten náš salát kdekdo chválí. Nechcete recept? (dám do přílohy)
Vzkázala byste něco těm, kteří Vás mají rádi a pro které jste se stala třeba i
součástí jejich životů skrze Vaši hudbu?
Ano, že jim moc a moc děkuji a velice si jejich přízně vážím.
Děkuji Evě za rozhovor a přeji jí mnoho zdraví a spoustu dalších krásných koncertů.
Foto, rozhovor: Lucka Hermína Muchová
Jako bonus zveřejňuji i několik fotografií z domácího archivu paní Evy s těmi, o kterých se v rozhovoru zmiňuje.
Z dílny Evy Pilarové - fotoobrázky
Do 10.12. máte ještě možnost navštívit galerii Kladenského zámku a prohlédnout si výstavu "Sešli se nejen na jevišti" (Eva Pilarová, Helena Štefanová, Jiří Suchý a Vít Fiala).
