Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

AnderSen – návrat k dětským děsům

1. 12. 2017 7:30:00
V letošním roce oslavila premiéru v Divadle Na zábradlí divadelní inscenace AnderSen, která zve diváky do světa fantazie, dojemných příběhů se smutným koncem i osobních traumat z dětství vystupujících herců.

V letošním roce oslavila premiéru v Divadle Na zábradlí divadelní inscenace AnderSen, která zve diváky do světa fantazie, dojemných příběhů se smutným koncem i osobních traumat z dětství vystupujících herců, kterými jsou Dita Kaplanová, Magdaléna Sidonová, Jana Plodková, Anežka Kubátová, Petr Čtvrtníček, Miloslav König, Ivan Lupták a Jiří Černý. Režisérem této originální inscenace je Jan Mikulášek a dramaturgie se ujala Dora Viceníková s Petrem Štědroněm.

Pokud se vypravíte na představení AnderSen, nenechte se zmást spojením spisovatele Andersena se světem pohádkové fantazie a zanechte děti raději doma. Představení je určeno pro dospělé diváky, kterým umožní vizuálně nahlédnout do dětství herců na jevišti a zároveň vlivem asociace i do svého dětského nitra.

Jinak se člověk dívá z pohledu dospělého na věci a události, které již otupil čas a jinak vše vnímá citlivá duše dítěte s bujnou fantazií, v jiných rozměrech vidí svá trápení i objevy a jen stěží se popere s traumatizujícími zážitky, které nedokáže samo zpracovat. Dítě je bezbranné, bez životních zkušeností těžce zpracovává své emoce a strachy, natož situaci, kdy nároky na jeho psychiku překonají hranici snesitelnosti, což může v jeho životě vést k tragédii.

Pokud se nevyrovná s úzkostmi, strachy a nočními můrami, které ho v dětství provázely, zůstanou navždy zakořeněny v jeho podvědomí a budou na sebe brát různé podoby. A přesně tuto problematiku vykresluje a zobrazuje AnderSen, který dává průchod tělesným i duševním otřesům vzniklých v dětství. Nelze se proto divit, že po prožitých dětských traumatech zakořeněných v podvědomí jednotlivých herců, končí v pohádkovém světě jejich výstupy v duchu rozpuštěného cínového vojáčka s jednou nohou, opuštěného děvčátka, které umrzlo na chodníku nebo víly, která si vzala život.

Budete svědky dávno zapomenuté minulosti jednotlivých protagonistů spojených s variacemi na pohádky spisovatele Hanse Christiana Andersena, které překvapí diváka v reálných obrysech, a které jsou zobrazovány tak, aby je divák v reálném světě pochopil. Kombinace obou témat je natolik silná a pochmurná, že již předem předestírá depresivní scénu, avšak o to překvapivější jsou úsměvné momenty, které toto ponuré prostředí přináší.

K pochopení inscenace a děje na scéně je pro diváka nutné zapojení vlastní fantazie, čtení mezi řádky a sledování děje z různých úhlů pohledů. Z hlediska orientace v aktuálním dění na jevišti a jednotlivých hereckých výjevech se jedná o poměrně složitou inscenaci žádající soustředěnost diváků. Vzhledem k neustále se vyvíjecí scéně, změně jednotlivých aktérů v popředí i důraz na jednotlivé momenty dějství, nečiní udržení pozornosti po celou dobu představení sebemenší problém.

Návraty do minulosti jednotlivých postav, vzpomínky na situace a události, které je vědomě nebo schovány v jejich nitru provází životem, nejsou sami o sobě až tak neuvěřitelným tématem celé hry. To, co činí inscenaci naprosto jedinečnou a originální, je projev přiblížení a podání jednotlivých životních událostí. Herci dokážou svojí dokonale propracovanou mimikou i gestikulací naprosto přesvědčivě vyjádřit své pocity nejen v době přítomné, ale zavedou diváka až k samému jádru vzpomínek leckdy mnoho let vzdálených. Velmi dobře zde funguje propojení jednotlivých vzpomínek se zážitky ostatních postav, jejich vzájemná komunikace i trefné doplňování.

I když na první pohled vypadá scéna po celou dobu představení dosti chaoticky bez jasně ohraničených pozic a pro některé diváky může být až trochu zmatečná, právě tento dojem dotváří celkový výjev a pocit úzkosti v ovzduší způsobeného nahromaděním dětských traumat. Zároveň i chaos může mít svůj vlastní řád a smysl, pouze je třeba jej v daném příběhu nalézt, a pokud se tak divákovi podaří, pak jistě docení záměr i hloubku dané inscenace.

Autorem hudby provázející děj, je Miloslav König, který je zároveň i jedním z hereckých představitelů a nutno zmínit, že právě hudební doprovod skvěle dokresluje celou atmosféru scény a dodává reálný rozměr dávno uplynulé minulosti. Stejně jako hudba, tak i scéna a kostýmy Marka Cpina, jsou pro tuto inscenaci dominantní, originálně podtrhují celkový dojem a velmi dobře splývající s danou atmosférou. Velmi významnou roli zde představuje i dvojí obměna scény, která dodává hře na zajímavosti a přináší divákovi určitou dávku osvěžení, stejně jako osvětlení pod taktovkou Jana Jungvirta.

Diváci si po skončení inscenace a odchodu z divadelního sálu kladou dvě otázky. První se dotazují, o čem vlastně hra byla a otázka těch druhých směřuje o méně či více let do minulosti. A právě v tom tkví jedno z divadelních poslání, kterým je zamyšlení a hledání odpovědí, což inscenace ve spojení parafráze Andresena s autentickými příběhy herců bezesporu splňuje, a tak mohu představení všem jednoznačně doporučit.

Obsazení:

Dívka s mušlí: Dita Kaplanová
Božena Němcová: Magdaléna Sidonová
Tanečnice: Jana Plodková
Sněhová královna: Anežka Kubátová
Císař: Petr Čtvrtníček
Kaj: Miloslav König
Cínový vojáček: Ivan Lupták
Andersen: Jiří Černý

Inscenační tým:

Režie: Jan Mikulášek
Dramaturgie: Petr Štědroň a Dora Viceníková
Scéna a kostýmy: Marek Cpin
Hudba: Miloslav König
Light design: Jan Jungvirt

Fotografie z představení AnderSen

Fotokredit: foto KIVA

Autor: Hermína Muchová | pátek 1.12.2017 7:30 | karma článku: 8.87 | přečteno: 438x


Další články blogera

Hermína Muchová

Na kus řeči s Miroslavem Donutilem se vrací zpět na prkna Branického divadla

Dnes je taková móda, že divadlo je buď moderní, postmoderní, staré nebo archaické. Ale málo platné, divadlo je buď dobré nebo špatné", říká Miroslav Donutil.

28.2.2018 v 10:39 | Karma článku: 6.17 | Přečteno: 183 | Diskuse

Hermína Muchová

Honza Homola z kapely Wohnout se stal v Mánesu oficiálně malířem

Honza Homola z kapely Wohnout 1. února 2018 první vernisáží výstavy obrazů v baru Mánes úspěšně odstartoval svou novou, malířskou cestu.

5.2.2018 v 7:30 | Karma článku: 9.41 | Přečteno: 1138 | Diskuse

Hermína Muchová

Kolečkova Kleopatra nastavuje zrcadlo

Objevil v sobě Michal Malátný opravdového úchyla a nalezla Jitka Čvančarová muže, který nenosí ponožky v žabkách?

30.1.2018 v 7:30 | Karma článku: 13.89 | Přečteno: 1175 | Diskuse

Hermína Muchová

Vernisáž autorské výstavy obrazů člena skupiny Wohnout Honzy Homoly

Honza Homola je kytarista a zpěvák skupiny Wohnout, ale zároveň i malíř, kterého čeká již tento čtvrtek v Mánesu jeho první autorská výstava.

29.1.2018 v 7:30 | Karma článku: 13.73 | Přečteno: 1775 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Martin Pánek

Život v pokroku – předmluva ke knize "Pokrok"

Narodili jsme se před třiceti lety, v létě roku 1987. Zatímco náš svět v komunistickém Východním bloku vypadal takřka stejně jako svět našich rodičů, už za dva roky se všechno změnilo.

21.5.2018 v 8:03 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 35 | Diskuse

Karel Sýkora

10 nejčastějších lží o komunistech a socialismu – a tohle chce někdo zpět?

Snad každý se někdy setkal s argumenty, obhajujícími komunistickou stranu a období, kdy se tato strana v naší zemi snažila do života uvést experiment zvaný socialismus.

21.5.2018 v 7:08 | Karma článku: 21.36 | Přečteno: 406 |

Richard Mandelík

FOK na jaře 2018

Koncerty staré hudby, jeden houslový recital a jedna výjimečná zpěvačka, všichni světových kvalit. A mezi tím jedna ohromná narozeninová radost. Vlastně samá radost.

21.5.2018 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 17 | Diskuse

Jiří Ručka

Král odešel, ať žije král – Randy Rhoads.

Tento malý, nenápadný Američan, pomohl nastartovat sólovou kariéru Ozzyho Osbournea. Jeden z nejlepších kytaristů své doby se tučným písmem zapsal do historie Heavy Metalu.

20.5.2018 v 17:50 | Karma článku: 9.07 | Přečteno: 188 | Diskuse

Jiří Ručka

Král odešel, ať žije král – David Byron.

Ve skupině Uriah Heep se vystřídalo několik zpěváků, ale na pomyslný piedestal je dostal původní zpěvák, zakládají člen skupiny.

20.5.2018 v 16:12 | Karma článku: 10.42 | Přečteno: 253 | Diskuse
Počet článků 164 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 823

Kulturní reportáže, psychologie, fotografie

www.hermuch.cz

Prodej fotoobrazů, vlastních i Vašich fotografií

Píši o kultuře a všem, co má dle mého názoru smysl, píši o každém, kdo za to stojí. Fotím vše co mě zaujme, běžné věci i makrofotografie - život pronikající pod povrch a detailům, které běžným okem nevidíme.

Život je divadlo, tak zkus to tak brát, jedinečná divadelní show, kde každý musí svoji roli hrát. Většina se drží své dané role, té, která mu do vínku byla dána, žije tak, aby postava byla společností akceptována. Náhle však přijde scéna, která v plánu a scénáři nebyla, jak uzpůsobit svoji roli, aby úsměv a duševní zdraví drama přežila?

Terapeutičtí Teddy králíci Sandeis

FB: Lucka Hermína Muchová

hermina.muchova@gmail.com





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.