Útěky za vlastní identitou
Jedná se o tragikomický souboj irských emigrantů o domov a kořeny, pravdu, pochopení a svobodu svého vlastního rozhodnutí v době, kdy Amerika přestává být synonymem pro lepší budoucnost a demokracii. Na pozadí rodinného třígeneračního příběhu přichází autor s apelem k občanské zodpovědnosti, hrdosti i vlastenectví, s výborně vystavěnými situacemi a sarkastickým humorem tepe nejen do apatické společnosti.
Jak velkou úlohu sehraje obyčejné krmítko pro ptáky, které zůstane prázdné? Došlo by k vzájemnému rodinnému setkání za situace, kdyby Muddy neztratila nejlepší přítelkyni Fany? Jak moc ovlivnilo celý děj příběhu vyzrazení rodinných tajemství, která neměla být nikdy vyslovena?
Režie nové inscenace se ujala ředitelka divadla Yvetta Srbová společně s Viktorem Polesným, postavy rodinného třígeneračního příběhu ztvárnili Jitka Smutná, Filip Cíl a Zdeněk Velen, autorem scénické hudby je Kamil Holub. Premiéra hry proběhla dne 23. listopadu, kde byl stejně jako na tiskové konferenci, přítomen i sám autor hry Bill C. Davis, čehož mohlo být dosáhnuto díky spolupráce divadla s Americkou ambasádou v Praze.
"Divák uvidí úžasný třígenerační trojúhelník a řešení vztahů, které budou všem divákům povědomé z jejich rodin, názory k některým situacím i to, co se kolem nás ve veřejném prostoru děje. Vše je řešeno nenásilně a přirozeně právě přes vztahy v rodině." řekla před uvedením inscenace ředitelka divadla Yvetta Srbová.
Inscenace vykresluje náhodné setkání tří generací jedné americké rodiny irských přistěhovalců, kteří díky svému setkání dostanou příležitost říci, co by jinak nikdy neprozradili a co by v jejich životě zůstalo navždy utajeno. Každý z nich přichází na scénu se svojí vlastní pravdou, za kterou si stojí a bez sebemenšího náznaku veřejného ovlivnění ostatními, bojuje za svoji vlastní skutečnost a přesvědčení. O to více je zajímavé sledovat skryté ovlivnění, které zdánlivě nevnímají, avšak podvědomě k určitému vývoji jejich myšlení zákonitě dochází.
Schopnost jednotlivých herců vžít se do rolí, představujících v celkovém obrazu tří generační trojúhelník, byla naprosto impozantní. Spojení role Muddy v podání Jitky Smutné a Kempera, kterému propůjčil svoji tvář Filip Cíl, bylo dle mého názoru naprosto skvělým rozhodnutím. Jejich vzájemné naprosto precizně propracované dialogy, jejich mimická souhra, důvěrnost a spolupráce, byly v jejich podání natolik autentické a reálné, že jim divák musel věřit nejen každé slovo, ale i opravdový příbuzenský vztah. Dialogy jsou velmi pečlivě koncipovány a i přesto, že se celá inscenace odehrává na jedné scéně bez sebemenší obměny, má hra znamenitě vystavěné situace i celkový spád a schopnost udržet divákovu pozornost po celou dobu představení. I když se jedná o vážné téma s velmi citově zakořeněnou hloubkou, jednotlivé sarkastické projevy a dialogy dokáží v divácích vyvolat upřímné úsměvy i hlasitý smích.
Jitka Smutná je výborná herečka, která zde tento fakt pouze potvrdila a dokázala, že opravdu patří mezi ty nejlepší, kterým divák jejich role věří. Roli Kemprovi babičky sehrála natolik uvěřitelně, s citem pro každé slovo i pohyb, že Muddy vyvolala jistě vzpomínky přítomných diváků na jejich vlastní babičky a životní rodinné situace. Filip Cíl, který v Divadle v Řeznické hraje i v inscenaci Odvolání, mě zde velmi překvapil a přesvědčil, že jen stěží nalézt lepšího představitele této role. Jeho vlastní charisma přenesené do postavy Kempra vytvořilo kombinaci milujícího vnuka s vlastním názorem na svět kolem sebe i svoji vlastní identitu, kterou nenásilně donutil přítomné diváky sdílet s jeho osobou, stejně jako vlastní emoce. V momentě, kdy na scénu vstoupil otec Kempra v podání Zdeňka Velena, nemuselo být vysloveno jediné slovo a divák dokázal již z prvního pohledu pochopit charakter dané osoby a jejího poslání na jevišti. Naprosto přesvědčivě mimicky i emočními výrazy vystihl vážnost své postavy i rázného slovního projevu, který tvořil dokonalý kontrast k vlídnému spojenectví Muddy a Kempra.
Všichni tři herci odvedli naprosto profesionální výkony, které by jim mohla nejedna divadelní scéna závidět. Přínos každého z nich v inscenaci byl naprosto jedinečný, jako celek působili naprosto sehraně a nebylo možné přehlédnout, že každý z nich dal do představení své vlastní maximum. Celý děj byl naprosto přirozený s lehce udržitelnou pozorností po celou dobu příběhu. Divák byl součástí rodinného života na scéně a zároveň toho vlastního ve své mysli, kterou jednotlivé scény vyvolaly. Nechyběl zde dojem, že by se divák mohl kdykoliv přidat do konverzace na jevišti, která mu byla tolik blízká a známá bez ohledu na aktuálně probíhající téma života v Americe. S každým dialogem vyvstávaly přirozeně v mysli vlastní vzpomínky na osobní situace, které byly vyústěním sledování děje na scéně a jednotlivých postojů všech tří osob. Hru navíc podtrhuje fakt, že žádná z osob nedojde ve hře ke konkrétnímu cíli, čímž vznikl velký prostor pro vlastní fantazii, přemýšlení a domýšlení následného scénáře. Stejně tak nutno ocenit fakt, že téma i inscenaci jako takovou lze bez problémů přenést do jakékoliv doby a divák v ní stejně objeví svůj vlastní aktuální život.
Velké poděkování za skvělý divadelní zážitek patří všem, kteří se na inscenaci podíleli, hercům, kteří kulturní zážitek zprostředkovali divákům a zároveň i ředitelce divadla Yvettě Srbové za šťastný výběr inscenace, která jednoznačně obohatila repertoár Divadla v Řeznické. Nedovedu si představit lepší prostor pro tuto inscenaci než právě divadlo v Řeznické ulici, které svojí intimitou umožňuje nikoliv pouhé sledování děje, ale naprosto dokonalé prožívání celé scény na vlastní kůži. Divák má možnost stát se nikoliv pouhým pozorovatelem, ale součástí děje tak, že je schopen za jednotlivé herce leckdy dýchat. Je prostorem, kde se velmi lehce a přirozeně mísí emoce na scéně s cítěním v hledišti, bezprostředně dokáže vtáhnout diváky do děje a nabídnout jim prožití daných rolí. Útěky lze považovat za inscenaci, které tyto aspekty velmi dobře svědčí a herci tak dostávají skvělý prostor pro realizaci svého hereckého umění, kterého zde v plné míře využili. Stačila pouhá hodina a půl strávená ve společnosti těchto tří členů rodiny, aby se s nimi divák následně nelehce loučil a nepocítil určitý druh stezku jako při otočení poslední stránky oblíbené knihy.
Kdo by rád na vlastní kůži okusil pozici volby životně důležitého rozhodnutí o budoucí existenci i vlastních prioritách a zároveň tímto bojem neohrozil svůj vlastní život, jsou Útěky jedinečnou příležitostí. Stanete se součástí vnitřně zasahujícího děje, který ve vás po odchodu z divadla mnoho zanechá, jistě i nemálo připomene a zajisté povede k zamyšlení nad svým vlastním životem a existencí, občanské zodpovědnosti, hrdosti a vlastenectví v aktuálně laděné společnosti.
Nenechte si ujít lednovou reprízu, mohu jednoznačně doporučit.
Fotogalerie inscenace Útěky
Foto: Divadlo v Řeznické, Alena Hrbková
Hermína Muchová
Na kus řeči s Miroslavem Donutilem se vrací zpět na prkna Branického divadla
Dnes je taková móda, že divadlo je buď moderní, postmoderní, staré nebo archaické. Ale málo platné, divadlo je buď dobré nebo špatné", říká Miroslav Donutil.
Hermína Muchová
Honza Homola z kapely Wohnout se stal v Mánesu oficiálně malířem
Honza Homola z kapely Wohnout 1. února 2018 první vernisáží výstavy obrazů v baru Mánes úspěšně odstartoval svou novou, malířskou cestu.
Hermína Muchová
Kolečkova Kleopatra nastavuje zrcadlo
Objevil v sobě Michal Malátný opravdového úchyla a nalezla Jitka Čvančarová muže, který nenosí ponožky v žabkách?
Hermína Muchová
Vernisáž autorské výstavy obrazů člena skupiny Wohnout Honzy Homoly
Honza Homola je kytarista a zpěvák skupiny Wohnout, ale zároveň i malíř, kterého čeká již tento čtvrtek v Mánesu jeho první autorská výstava.
Hermína Muchová
Miroslav Táborský exceloval v Blázinci a přidal k tomu rozhovor
Herec Miroslav Táborský exceloval v Blázinci, kde na sebe vzal velmi nelehký úkol, kterému původně velmi dlouho vzdoroval. Jak se nakonec této výzvy zhostil, aby se sám nezbláznil?
Hermína Muchová
Zrození Kleopatry
Vteřina opravdové lásky může vyvážit věčnost plnou buzen v žabkách a Kleopatra chce alespoň na tuto vteřinu opravdového chlapa.
Hermína Muchová
Povídání s frontmanem skupiny Chinaski Michalem Malátným
O zpěvákovi Michalu Malátném se od konce loňského roku mluví především v souvislosti se změnou složení kapely Chinaski, a tak zůstává trochu v pozadí projekt, kterým Michal aktuálně žije a na kterém tvrdě pracuje.
Hermína Muchová
Blázinec v Českém Brodě
Herec Miroslav Táborský je nepřehlédnutelnou tváří divadelní a televizní scény a již dnes večer předvede své umění divákům v Českém Brodě, kde ztvární během jednoho divadelního představení neuvěřitelných patnáct rolí.
Hermína Muchová
Kelly Family se v Praze připravovali na svůj koncert
Comeback století nepřichází každý den, a tak jeden takový stojí jistě za zmínku. Již za pár týdnů přijede do Prahy slavná skupina Kelly Family, která v devadesátých letech pobláznila miliony fanoušků po celém světě.
Hermína Muchová
Čechomor hrál pro Pomocné tlapky
Vánoční čas je za námi, ale pojďme ještě na chvíli zavzpomínat na dobu adventu, vůni vánočního cukroví a především turné skupiny Čechomor, které adventní čas provázelo.
Hermína Muchová
Povídání s Karlem Holasem z Čechomoru
Od začátku prosince jede skupina Čechomor vánoční turné po celé České republice, a tak jsem si o aktuálním koncertování popovídala s jejich dlouholetým členem Karlem Holasem.
Hermína Muchová
Čechomor Kooperativa Tour a Pomocné tlapky v Kutné Hoře již tuto sobotu!
Zanechte v sobotu večer předvánoční shon doma a přijďte si užít klidnou a pohodovou předvánoční atmosféru do Kutné Hory, kde na vás čeká večer plný hudby.
Hermína Muchová
AnderSen – návrat k dětským děsům
V letošním roce oslavila premiéru v Divadle Na zábradlí divadelní inscenace AnderSen, která zve diváky do světa fantazie, dojemných příběhů se smutným koncem i osobních traumat z dětství vystupujících herců.
Hermína Muchová
Fotograf Petr Jedinák slavil „svátost těla“, pokřtil best of svých erotických aktů
Petr Jedinák chtěl být knězem, aby mohl odhalovat ženská zpovědní tajemství. Nakonec od tohoto záměru upustil a stal se fotografem.V neděli 26.11. pokřtil v prostorách DriveHouse fotoknihu svých nejlepších fotografických aktů.
Hermína Muchová
Rozhovor se zpěvačkou Evou Pilarovou
Zpěvačku Evu Pilarovou znají a obdivují všechny generace posluchačů a je bezesporu jednou z pěveckých legend, které bychom si měli za její celoživotní působení v oblasti hudby vážit.
Hermína Muchová
Světová premiéra v Řeznické přiláká do hlediště i samotného autora Billa C.Davise
Tragikomický souboj irských emigrantů o domov a kořeny, pravdu, pochopení a svobodu svého vlastního rozhodnutí v době, kdy Amerika přestává být synonymem pro lepší budoucnost a demokracii.
Hermína Muchová
Svatomartinskou husu v sobotu zapijí mladým vínem
Datum 11.11. je spojeno s příchodem zimy a očekáváním, zda Martin přijede na bílém koni. Zároveň je ale také dnem, kdy se stoly prohýbají pod svatomartinským menu plným husích a drůbežích specialit a svatomartinským vínem.
Hermína Muchová
Noc divadel odhalí i divadelní zákulisí
Život je divadlo tak zkus to tak brát, jedinečná divadelní show, kde každý musí svoji roli hrát a divadlo je posledním místem, kde se lidé ještě poslouchají.
Hermína Muchová
Rozhovor se zpěvačkou Alžbětou Kolečkářovou
Usměvavá Alžběta Kolečkářová je nadějnou českou zpěvačkou, jenž se do povědomí posluchačů dostala ve 2. ročníku soutěže Československá Superstar, kde se umístila na šestém místě. Jak se jí aktuálně daří a co plánuje do budoucna?
Hermína Muchová
Vinobraní na Kačině odhalilo překvapení
Vinobraní a dožínky nejsou pouze o víně, i když je jejich nedílnou součástí. Jsou především svátkem sklizně slaveném na konci žní. Práce sedláka není vůbec lehká, o čemž se mohli přesvědčit všichni, kteří zavítali na zámek Kačina.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 164
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1034x
www.hermuch.cz
Prodej fotoobrazů, vlastních i Vašich fotografií
Píši o kultuře a všem, co má dle mého názoru smysl, píši o každém, kdo za to stojí. Fotím vše co mě zaujme, běžné věci i makrofotografie - život pronikající pod povrch a detailům, které běžným okem nevidíme.
Život je divadlo, tak zkus to tak brát, jedinečná divadelní show, kde každý musí svoji roli hrát. Většina se drží své dané role, té, která mu do vínku byla dána, žije tak, aby postava byla společností akceptována. Náhle však přijde scéna, která v plánu a scénáři nebyla, jak uzpůsobit svoji roli, aby úsměv a duševní zdraví drama přežila?
Terapeutičtí Teddy králíci Sandeis
FB: Lucka Hermína Muchová
hermina.muchova@gmail.com