Dnes se s ní mohou setkat dospívající již ve velmi nízkém věku......líbí se mi to jak každý vyzdvihuje to dnes, v dnešní době atd., jakoby to dříve nešlo a nedělo se to.

Alkoholikem v každém případě je ten, kdo má přinejmenším CHUT na alkohol. Platí na skutečné alkoholiky.Pokud nemá, nemůže být alkoholik. Chut na alkohol a rozumná konzumace není abstinence ani alkoholismus.

Když jsem bývalý kuřák, tak nejsem nekuřák ale vyléčený kuřák. Zajímavá logika.

S kouřením je to trochu jinak než s alkoholem. Kouření tabáku je těžší závislost, hůře překonatelná, ale dostatečně dlouhá abstinence Vás vrátí na výchozí stav - receptory v mozku se přestaví a začnete-li znovu kouřit, budete zase začínající kuřák.

U alkoholu je to ale jinak. U alkoholika se metabolismus změní navždy, "krebsův cyklus" bude s alkoholem vždy počítat. Když tělo alkohol mít nebude, naučí se existovat bez něj, ale jakmile se alkoholik zase napije, je přesně tam, kde byl, když toho dočasně nechal. Nebude to začínající piják, ale alkoholik v tom stádiu, v kterém před časem začal abstinovat. (I když játra se mu mezitím třeba značně ozdravila.)

Prostě kdo se stal alkoholike, je jím již na celý zbytek života.

Tudíž existují pijící alkoholici a abstinující alkoholici, avšak nikoli vyléčení alkoholici.